ANDĚLÉ A DÉMONI (Dan Brown)

I když nejspíš velká spousta z vás už viděla poměrně úspěšnou filmovou adaptaci této knihy, stejně si myslím, že stojí za to si ji přečíst. Jak je totiž známo všem knižním nadšenců, ani sebelepší film nemůže dostihnout knihu co do obsažnosti. Pokud jste Anděly a démony ještě v televizi neviděli, pak tento povedený thriller doporučuji dvojnásob. Rychlý spád, dramatický vývoj událostí a nepředvídatelnost, to jsou všechno kvality Andělů a démonů, které z něj dělají jednoznačný trhák. Stejně jako všechna ostatní Brownova díla, i toto slibuje napětí, které vás pohltí a nepustí, dokud konečně nebudete vědět, jak honička s časem a boj o život, které čtenáře provází od začátku až do konce, dopadne.

HAMLET (William Shakespeare)

Ačkoli ráda čtu nové knížky a knižní bestsellery, zastávám názor, že jsou určitá klasická díla, která by si měl přečíst každý. Jedním z nich je bezesporu Hamlet od Williama Shakespeara. Kdo z nás by neznal slavný výrok: "Je něco shnilého ve státě Dánském!"? Málokdo už nicméně zná víc, než jen to. Nepopírám, že nejlepší variantou, jak "zažít" Shakespeara je zajít si na něj do divadla. To se ovšem nemusí každému poštěstit. Navíc v současnosti hrané moderní verze Hamleta nejsou nic moc a svou supermoderní výpravou zabíjí ducha hry (názor autora). V takovém případě je tu ještě kniha, přepis dramatu. Když jsem se asi před 2 roky pouštěla do četby Hamleta, měla jsem trochu strach. Bála jsem se, že přepisu divadelní hry nebudu rozumět, že to bude divné, že se do toho nezačtu. Opak byl nicméně pravdou. Když vydržíte prvních pár stran neustálého zjišťování "kdo je kdo", pak drama přečtete jedním dechem. Děj je tak živý, dynamický a "akční", že vás úplně pohltí a po chvíli si už ani neuvědomujete, že vlastně čtete přepis divadelní hry.

Mnich, který prodal své ferrari

Robin S. SharmaPřeklad: Nataša Foltánová
Nakladatelství: Rybka Publishers
Rok: 2009

Julián Mantle je ambiciózní, nesmlouvavý a proslulý právník, který své kariéře věnuje všechno, včetně svého zdraví. Když ho jednoho dne skolí infarkt a on beze slova a bez rozloučení opustí svou profesi a zmizí, je jeho právnický kolega a přítel John naštvaný. Když se ovšem po delší době Julián vrátí, zcela proměněný, sršící životní energií a štěstím, a začne mu vyprávět o prastarém učení, které se naučil od mnichů žijících v bájné Sivaně vysoko v Himalájích, vzbudí jeho zvědavost. Johna najednou opouští veškerá naštvanost a stává se z něj trpělivý posluchač a žák svého nového guru učitele.

Kniha Mnich, který prodal své ferrari, se dá jednoduše zařadit mezi množství svépomocných knih s duchovní náplní a poukazující na ideální životní filosofii a způsob bytí. Od jiných knih podobného rázu se ovšem přeci jen odlišuje. Na rozdíl například od knih Bůh chodí po světě vždycky inkognito nebo Filosof, který nebyl moudrý (které vřele doporučuji k přečtení), Mnich, který prodal své ferrari na určité duchovní praktiky pouze nepoukazuje, on je přímo popisuje.

Celé dílo tak vlastně tvoří jakýsi návod meditačních a duchovních praktik, které by při správné aplikaci, měly člověku pomoci k nalezení štěstí a vyrovnanosti. Ačkoli se na první pohled mohou tyto praktiky jevit nesourodým dojmem a můžou působit jako nějaký podivný "mišmaš" nejrůznějších směrů, filosofií a náboženství, opak je pravdou. Autor nám v tomto svém díle nabízí množství jednoduchých a ozkoušených praktik, ze kterých si každý může vybrat to, co mu bude nejvíce vyhovovat.

Jedinou "stinnou" stránkou díla je snad jednoduchý a ne příliš rozpracovaný příběh, který propojuje představení jednotlivých praktik. Domnívám se nicméně, že není účelem této knihy vytvoření kvalitního románu, ale naučit čtenáře již zmíněným svépomocným technikám. Tato kniha zkrátka není určena primárně tomu, kdo touží po propracovaném ději, ale tomu, kdo se chce dozvědět něco o filosofii, stojící za ním. A věřte mi - o té se toho dozvíte až až a pokud máte mysl jen trochu otevřenou, jistě vás nadchne. Z toho důvodu také tento nedostatek autorovi mileráda prominu.

O MYŠÍCH A LIDECH (John Steinbeck)

O knize O myších a lidech, jejímž autorem je slavný John Steinbeck, jste určitě už slyšeli. Četli jste jí však už také? Pokud ne, tak byste docela určitě měli. Ačkoli je tato novela úsporná jak co do rozsahu (má pouhých 110 stran), tak i do jednoduchosti příběhu, dokáže zaujmout a donutit člověka k zamyšlení. Tento úchvatně jednoduchý a zároveň geniální příběh dvou farmářů amerického Jihu 30. let 20. století, kteří přicházejí pracovat na jistou farmu a zároveň sní o vlastnictví svého hospodářství, geniálně otevírá témata jako je rasismus nebo hospodářská krize.

NAVZDORY BÁSNÍK ZPÍVÁ (Jarmila Loukotková)

Výraz "prokletí básníci" asi známe všichni ze školy, z hodin literatury. Co to ale znamená? Proč byli ti básníci být prokletí? Tato otázka proč je v případě Francoise Villona jednoznačně zodpovězena ve známém historickém románu Navzdory básník zpívá. Kniha popisuje životní cestu a osudy slavného francouzského básníka, stejně jako dobu ve které žil, tedy 15. století. Francois Villon, vlastním jménem Francois de Montconbier, byl magistrem sorbonské univerzity. Díky vlivu nesprávných přátel se nicméně místo cestou vzdělanosti, vydal cestou kriminality, stal se členem rebelujícího spolku Ulita a za svůj život byl hned několikrát (dle díla Loukotkové snad ne zcela svou vinou) odsouzen k trestu smrti, kterému pokaždé unikl. Jeho zaznamenaná životní dráha končí vyhoštěním z Paříže, stejně jako jmenovaný román. Co na knize Navzdory básník zpívá obzvlášť stojí za zmínku, je mistrná propojenost prozaického příběhu se skutečnými Villonovými verši, což dílu propůjčuje úžasnou schopnost vtáhnout čtenáře přímo do děje.

BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA (Michal Viewegh)

Báječná léta pod psa - to je báječně tragický a tragicky báječný příběh, vyprávějící životy jedné obyčejné české rodiny za dob socialismu. Ačkoli jsem, musím se přiznat, nikdy nic jiného než toto od pana Viewegha nečetla, troufám si slavná Báječná léta pod psa označit jako jedno z jeho nejlepších děl (soudě snad i dle reakcí svého okolí na tuto knihu a jeho další knihy), což je ostatně důvod, proč je řadím na svůj seznam knih, které stojí za to číst. Při čtení báječných let člověk dost dobře neví, jestli se má dřív smát anebo brečet. Troufám si říct, že autentičnost, s jakou je celý příběh vylíčen je nedostižná, stejně jako ironičnost životní situace hlavních postav, které se hned v úvodu děje ocitají živořící na verandě neobývaného domu, do kterého jim ovšem není umožněn přístup, proto, že odmítají spolupracovat se stranou. Právě díky této ironičnosti a absurdnosti, se kterou je život lidí za dob socialismu, je asi tato kniha tak úspěšná a natolik oslovující pro široké spektrum čtenářů. Co se mi na knize obzvlášť líbí je to, že člověku ukazuje, že je dobré brát život tak nějak s nadhledem. Zkrátka žít v souladu s heslem "take it easy."

POD MASKOU SMÍCH (Jarmila Loukotková)

Pod maskou smích je již druhou knihou Jarmily Loukotkové, kterou zařazuji na svůj seznam knih, které stojí za to číst. Možná by se to dalo přisoudit prostě mé oblibě této české autorky, spíše je to však dáno jejím mistrovským umem na poli literatury. Málokterý spisovatel dokáže tak živě, barvitě a poutavě vylíčit události dávno minulé, jako ona. Nepředstavitelná představivost, úžasná znalost historických událostí a velká slovní vybavenost a bohatost jsou pravděpodobně faktory, které se dohromady podílí na tom, že jsou její historické romány natolik čtivé a napínavé. Tento historický román, který se opět odehrává v prostředí antického Říma, tentokrát v období římsko-punských válek, vypráví zajímavý a zvratů plný příběh kartháginského chlapce, který byl do Říma poslán, spolu s dalšími dětmi z významných kartháginských rodin, jakožto dar na usmířenou. Publius Terentius Afer, což je jeho římské jméno, které později přijímá, ovšem není jen obyčejným otrokem. Přáním osudu se dostává do rodiny váženého, vzdělaného a velmi šlechetného římana, který jej vychová jako vlastního syna a těsně před svou smrtí mu daruje svobodu. Životní zvraty, které Publia provázejí po celý jeho život, vás zcela jistě nenechají chladnými a donutí vás číst dál a dál.

Kvíz slavných spisovatelů - poznáte je?

Dneska jsem tak bezcílně bloumala internetem po svých oblíbených stránkách, když jsem narazila na tenhle zajímavý kvíz. A samozřejmě, se o něj s vámi nemůžu nepodělit :) Myslíte, že máte slavné spisovatele v malíku? Myslíte, že je dokážete poznat? Vyzkoušejte sami sebe!

Odkaz na kvíz naleznete zde: http://svetyliteratury.cz/?p=2683

P.S. já jsem dosáhla skóre 20 správných odpovědí ze 30. Jak jste dopadli vy? :)

FARMA ZVÍŘAT (George Orwell)

Taky vám někdy připadá, že to tady řídí banda prasat? Že jsou lidi ovce, které postrádají vlastní názor? Že se k sobě navzájem chováme jako zvířata? Pak byste si docela určitě měli přečíst slavnou Farmu zvířat, která se právě těmito problémy zabývá. Kniha za pomoci satiry trefně poukazuje na značnou podobnost lidí a jiných živočišných druhů, obývajících tuto planetu a upozorňuje, jak to s námi asi dopadne, pokud se nebudeme chovat skutečně jako lidé, totiž jako inteligentní, myslící bytosti.

NENÍ ŘÍMSKÉHO LIDU (Jarmila Loukotková)

Intriky, láska, nenávist, zoufalství...Příběh tohoto historického románu, jehož autorkou není nikdo jiný než Jarmila Loukotková, je prodchnutý silnými emocemi a napětím od začátku až do konce. Kniha poutavou formou vypráví příběh slavného Petronia, Poppaeai Sabiny, císaře Nerona nebo krásné Nealcé a zároveň nás lehce a nenuceně provází světem antického Říma na přelomu tisíciletí, při nástupu křesťanství. Různorodost mnoha jednotlivých příběhů, které se zde šikovně prolínají, čtenáři zaručuje, že se u čtení nezačne nudit, což je obrovským kladem celého díla. Ať už jste či nejste fanoušky historie, doporučuji vřele k přečtení. Nejedná se totiž o pouhé a nezáživné převyprávění dějin. Jedná se o fantastické, románové, vylíčení pozoruhodných životních příběhů mnoha pozoruhodných lidí.

SOPHIINA VOLBA (William Styron)

Jak byste se asi zachovali, kdyby vás nacisté zavřeli do koncentračního tábora a sebrali vám děti? A jak byste se asi cítili, kdyby jejich životy závisely na vašem rozhodnutí? Hrůznost takovéto situace je nedozírná, stejně jako její důsledky. O tom, stejně jako o dalších hrůzách války a zvěrstvech, která na lidech napáchala, se dozvídáme z podrobného vylíčení životního příběhu knižní Sophie. Styron psal Sophiinu volbu s jasným účelem - demonstrovat, co dělá s lidmi válka a jakým tragickým způsobem mění kultivované, vstřícné jedince v bezcitná monstra a klidné, vyrovnané lidi v hromádky nervů. Tento záměr dle mého názoru naplnil dokonale. Tato kniha vás spíš než ke smíchu, dožene k slzám. Nechá na vás nicméně svou nesmazatelnou stopu a donutí vás se zhluboka zamyslet nad lidskou povahou. Díky čtivému vyprávění a způsobu psaní, a samozřejmě díky srdceryvnému příběhu, jí zcela určitě nenecháte rozečtenou.

PODIVNÝ PŘÍPAD DR. JEKYLLA A PANA HYDA (Robert L. Stevenson)

Můžete číst co chcete, ale klasika je prostě klasika. Stejně jako o množství dalších titulů, to platí i o Podivném případu dr. Jekylla a pana Hyda. Tato slavná novela anglického autora, která vznikla roku 1886, sice není pro současného člověka skutečným hororem v pravém slova smysl, nicméně rozhodně nepostrádá napětí, vzrušení a zajímavou zápletku. Autor na pouhých 142 stranách rozvíjí fascinující kriminální příběh s překvapivým vyústěním. Pokud máte zájem odpočinout si u "hororové" detektivky dřívějších dob, pak vám zcela určitě doporučuji právě tuhle.

CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI (Victor Hugo)

Chrám matky Boží v Paříži bezesporu patří mezi velké klasiky. Stojí ho však za to číst? Podle mého názoru docela určitě ano! Pokud se prokoušete nezáživnou úvodní pasáží, ve které autor dle dobového zvyku zdlouhavě popisuje interiér a exteriér katedrály (kterou nicméně můžete podle zájmu klidně přeskočit), tak vás čeká napínavý děj plný vztahů, osobních krizí a zvratů, jak už ovšem doba, do níž je zasazen (středověká Paříž, rok 1482), dává tušit. Chrám matky Boží v Paříži si bez zaváhání troufnu zařadit mezi knihy, které nikdy neodložíte a jejichž přečtení rozhodně nebudete litovat. Každý má jiný vkus, dle mého nicméně v každém případě patří mezi knihy, které stojí za to číst.

MÁJ (Karel Hynek Mácha)

Byl pozdní večer – první máj,
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.(...)

Ačkoli je a bude můj seznam knih, které stojí za to číst především seznamem prozaickým, tento básnický počin Karla Hynka Máchy jsem nemohla zanechat bez povšimnutí. Je pravda, že sama nejsem kdo ví jaká čtenářka poezie, nicméně toto slavné dílo patří k mým oblíbeným literárním počinům. Možná je to proto, že je, na rozdíl od mnoha jiných, prodchnuta srdceryvným příběhem a popisem krásné české krajiny, kterou mám tak ráda. I vám tedy tuto krásně vyváženou a na jazykové prostředky bohatou, přesto však zcela srozumitelnou, lyrickoepickou skladbu, doporučuji k přečtení.

NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁT DO XV. STOLETÍ (Svatopluk Čech)

V jednoduchosti je krása. V tomhle odvěkém rčení se určitě skrývá hluboká pravda. A právě jím by se dalo definovat toto prozaické dílo slavného českého spisovatele. Nový epochální výlet pana Broučka je knihou, která rozvíjí až geniálně prostý a přitom do detailu propracovaný příběh, který vás občas donutí se smát a občas zamyslet se nad českými dějinami a lidskou povahou. Svatopluk Čech je dle mého názoru opravdu mistrem svého řemesla, a to zejména díky svému literárnímu stylu, který se vykazuje zejména úsporností vyjadřování, věcností a jasností. Svatopluk Čech zkrátka a dobře, na rozdíl od mnoha a mnoha jiných spisovatelů, dokáže říct to, co chce říct, jednoduše a bez zbytečné a mnohdy únavné omáčky okolo. Zároveň přitom jeho psaní nepostrádá na poutavosti a bohatosti jazykových prostředků a výrazů, což považuji za značné plus. Právě proto každému doporučuji tento příběh pražského rodáka, který se neúmyslně vypraví na výlet do doby husitských válek a obležení Prahy, k přečtení.

EGYPŤAN SINUHET (Mika Waltari)

Dlouho jsem váhala, jestli tuto knihu na svůj seznam knih, které stojí za to číst zařadit. Váhala jsem proto, že mi trvalo až ostudně dlouho, než jsem jí dočetla a než jsem se do ní opravdu začetla. Zařadit jí jsem se nakonec rozhodla proto, že když jsem se do ní konečně začetla, tak to opravdu stálo za to a svět starověkého Egypta, ve kterém se děj odehrává, mě doslova pohltil. Historické romány mají jedno velké kouzlo, a to, že z nich hodně pochopíte a pochytíte. Nemám teď na mysli ani tak nějaká konkrétní historická fakta, data, jména (ačkoli i ty se v každém historickém románu sem tam vyskytují), jako spíš to, jakým způsobem se v dané době asi žilo, jak vypadal život nejrůznějších lidí, jak vypadaly světy, které jsou pro nás už dnes jenom kapitolou v učebnicích dějepisu. Musím se přiznat, že dějepis, jakožto školní předmět, mě nikdy nebavil. Díky nezáživnému výkladu a striktnímu vyžadování letopočtů a jmen pro mě znamenal jen množství látky, kterou se musím naučit zpaměti. Smysl mi přitom unikal. Jedna věc je však dějepis a něco zcela jiného je historie. A právě o historii starověkého Egypta se toho v Egypťanovi Sinuhetovi dozvíte hodně. Jedná se o knihu, v níž dějiny opravdu ožívají a proto ji všem můžu vřele doporučit všem zvídavým duším, které zajímá, jaké to asi bylo být Egypťanem před několika tisíci lety.

TISÍCE PLANOUCÍCH SLUNCÍ (Khaled Hosseini)

Některé knihy mají tak silný emocionální náboj, že se vám jejich obsah a jejich nálada nesmazatelně vryjí přímo do srdce. Tisíce planoucích sluncí, dojemný příběh afghánské dívky, která usiluje o život a štěstí v zemi, která je vůči ženám zcela nepřátelská, je literárním počinem amerického prozaika a lékaře afghánského původu. Hosseini se vyznačuje tím, že se snaží svou rodnou zem, která se v posledních letech stala terčem euro-amerického nepřátelství, ve svých dílech polidštit prostřednictvím předestření životních příběhů obyčejných, nevinných lidí, kteří v ní žijí. Zároveň nicméně nezapomíná nevybíravým a ne příliš lichotivým způsobem poukázat na problémy, jednání a vládu, které Afghánistán a Afghánce dlouhodobě sužují. Dovoluji si tvrdit, že svůj záměr naplnil přímo dokonale. Tisíce planoucích sluncí je kniha, kterou přečtete jedním dechem a po jejímž přečtení už nikdy nebude váš pohled na "problémový Afghánistán" stejný, jako předtím.

PÝCHA A PŘEDSUDEK (Jane Austen)

Jsem si vědoma, že tato "domestic novel", kterou se proslavila britská spisovatelka přelomu 18. a 19. století, Jane Austen, nezaujme každého. Přesto jsem se jí rozhodla do svého seznamu umístit, jakožto jednu ze svých srdečních záležitostí. Musím přiznat, že mě tato kniha naprosto uchvátila a pohltila. S nadšením jsem hltala každé slovo a seznamovala se s životem v Anglii dané doby. Navzdory literárnímu prostředí 18.-19. století, době, ve které bývalo zvykem psát poněkud rozvláčným stylem, se děj Pýchy a předsudku odvíjí poměrně svižně a poutavě. Ačkoli jsou hlavní postavy barvitě a živě vylíčeny, neuchyluje se autorka k dlouhým a často únavným popisným pasážím, díky čemuž je kniha snadněji stravitelná.Tato kniha pravděpodobně není nejvhodnější čtivo pro skalní fanoušky thrillerů, detektivek a jiných knih, které se vyznačují rychlým spádem a překotným tempem vývoje událostí. Příběh o zakázané lásce pana Darcyho a Elizabeth však docela určitě však okouzlí každou romantickou duši.

QUO VADIS (Henryk Sienkiewicz)

Pokud se alespoň trochu zajímáte o historii, konkrétně o život v antickém Římě, pak by vám tento historický román rozhodně neměl uniknout. Děj, který se odehrává na přelomu tisíciletí a popisuje nástup křesťanství a to, jakým způsobem bylo v prvopočátku Římany přijímáno, je psán strhujícím stylem, který Sienkiewicze dělá skutečně mistrem svého řemesla. Nemusíte se tedy bát, že by byla kniha jen nudným vyprávěním o historii. Autor totiž v knize, zároveň s poutavým popisem doby a prostředí, rozvíjí hned několik zajímavých zápletek týkajících se skutečných historických postav. Mezi ty hlavní přitom nepatří nikdo jiný než císař Nero, jeho žena Poppaea Sabina nebo význačný mudrc své doby a Neronův rádce - Gaius Petronius Arbiter.

Vaše Literatura - aukce knih od 1 Kč

Když jsem dneska brouzdala po internetu, abych zjistila, co je ve světě knih nového, narazila jsem na zajímavou akci, kterou včera vyhlásil portál Vaše Literatura. Je jím internetová aukce nových knih. U knih si určujete cenu vy, stačí přihodit. Počáteční cena každé knihy je přitom pouhá 1 Kč. Nenechte si tuto skvělou příležitost ujít a vydražte knihu, která vás zajímá! :)

Internetovou aukci naleznete zde.

ALCHYMISTA (Paulo Coelho)

V současné době hodně čtu knihy, řadící se do kategorie filosofie života, knihy o životní cestě a rozvoji ducha. Poslední dobou si tyto knihy získávají stále více na popularitě a je jich k dostání nepřeberné množství. Mezi ty nejlepší, co jsem četla, bych zařadila knihy francouzského autora Laurenta Gounella a pak románový počin Kanaďana Robina S. Sharma, který nese název Mnich, který prodal své ferrari, o těch ale až později.

Knihou, kterou vám tu chci teď doporučit je ALCHYMISTA od světově proslulého spisovatele/filosofa Paula Coelha, která byla vlastně mou prvotinou v tomto druhu literatury. Díky Alchymistovi, který mě hned od začátku zcela nadchl, jsem začala číst i další díla podobného zaměření.

Alchymista je nejenom poutavým příběhem, který budete chtít přečíst jedním dechem, ale zároveň v sobě skrývá hluboké životní pravdy a v určitém smyslu je takovým náznakem toho, jak bychom měli žít a co bychom měli v našem životě změnit. Právě z toho důvodu jej řadím na svůj seznam a vřele ho všem doporučuji k přečtení.

BIBLE

Dnes jsem sedla k počítači s jasným cílem - začít sepisovat recenze knih, které jsem kdy četla a které mě zaujaly. Pak jsem se ale zarazila. Uvědomila jsem si, že jsem spoustu z nich četla už opravdu před dlouhou dobou a že ačkoli mi paměť slouží celkem slušně, není v mých silách vybavit si jejich přesný děj, literární styl, kterým byly psány, a občas, žel bohu, ani konkrétní pocity, které ve mně vyvolávaly. Došla jsem k závěru, že z tohoto důvodu by recenze, které bych psala, nemohly přes veškerou mou snahu být upřímné a zcela pravdivé, a proto jsem od jejich psaní upustila. Stále jsem však přemýšlela, jak se s ostatními podělit o své dojmy z dávno přečtených knih, jak jim sdělit, co si o nich myslím. A právě takto vznikla tato rubrika, kterou budu pravidelně doplňovat a obohacovat. Knihy, které stojí za to číst, jsou subjektivním výčtem literárních počinů, které se mi dostaly do ruky a o kterých se domnívám, že by mohly oslovit široké spektrum čtenářů a které mi nějakým způsobem přirostly k srdci.

Uvědomuji si, že, stejně jako v jídle či hudbě, i v literatuře má každý poněkud jiný vkus a každého zajímá něco zcela specifického, co nemusí oslovit ostatní. Domnívám se, že tvorba zcela objektivního seznamu knihy, které by měl přečíst každý (jako třeba "1001 Books You Must Read Before You Die") není možná, a proto ještě jednou zdůrazňuji, že se jedná o můj subjektivní výčet, se kterým nemusíte souhlasit.

Pokud jste četli knihy, které byste umístily na váš seznam a o kterých se nezmiňuji, dejte mi vědět. Ráda si rozšířím obzory :)

1) BIBLE

Možná není tolik cool a možná by někteří namítli, že nejsou křesťani a k čemu by jim byla Bible. S tím, ale nemohu souhlasit. V 15 letech jsem se nechala dobrovolně pokřtít a přihlásila se tak ke křesťanství. Bibli jsem nicméně začala číst ještě před tím a myslím, že by tak měl učinit každý, a to ze dvou prostých důvodů. Prvním je nesporná historická a kulturní hodnota této knihy. Ať už totiž jste křesťan, ateista, žid, muslim nebo kdo ví co, pokud jste zároveň rodilým Čechem, pak vězte, že celá naše kultura a náš současný svět vyvstaly na základech této knihy. Zadruhé, Bible a zejména Starý Zákon, není jen souborem křesťanských doktrín, ale obsahuje celou řadu zajímavých a barvitých příběhů, které krásně vykreslují nejenom naší historii, ale také lidskou povahu.

Emma

Jane Austen
Překlad: Eva Kondrysová
Nakladatelství: Daranus
Rok: 2007

Najít manžela své přítelkyni, najít manžela sobě, postarat se o tatíčka, udržovat příznivé společenské kontakty a vztahy se sousedy. Asi tak na přelomu 18. a 19. století vypadal život mladé slečny, příslušnice anglické venkovské šlechty. Nebo jej tak alespoň líčí slavná Jane Austenová. Emma, hlavní hrdinka této „domestic novel“ je inteligentní, samostatná, vysoko postavená a ve společnosti oblíbená mladá slečna, jejíž hlavní starosti představují péče o starého tatíčka a sledování mezilidských vztahů. Emma, stejně jako každá mladá slečna, ráda spřádá fantazie o milostných vztazích a čas od času se uchyluje k milostným intrikám. Ačkoli je její jednání motivováno nejlepší vůli pomoci svým přítelkyním k nalezení manželského štěstí, dostává se díky svým fantaziím do problémů, kterým by se raději vyhnula. Nakonec však zjišťuje, že vmanipulovat člověka, ať už muže nebo ženu, do milostného citu není tak snadné a že se jí to může ošklivě vymstít, a tak toho nechává. Zjišťuje, že největšího štěstí každý dojde tehdy, když má volnou ruku v jednání a hlavně oči dokořán.

Emma, která je zatím druhou knihou od Jane Austen, kterou jsme četla, mi ve spoustě rysů připomínala její slavnější literární počin – Pýchu a předsudek. Ačkoli jsou si tyto knihy svým dějem, zápletkou a prostředím velmi podobné, za stejné bych je zcela určitě neoznačila. Emma je velmi charakteristická a jedinečná osobnost, která se v mnoha rysech od Lizy z Pýchy a předsudku zcela odlišuje. Na rozdíl od Lizy není prostořeká, dokáže se perfektně kontrolovat a pochází z vyšších kruhů. Jedinečný je také její příběh, který se musí zalíbit každé duši, která se byť jen trochu zajímá o danou dobu.

V každém případě jsem ráda, že jsem se k Emmě dostala, respektive, že ona se mi dostala do ruky, a plánuji přečíst i její další tvorbu. Jane Austen totiž dlouhodobě patří k mým oblíbeným autorkám a velmi jí obdivuji. Přijde mi neuvěřitelné, čeho tato anglická spisovatelka ve své době dosáhla. V době, kdy pro ženu neexistovala jiná forma seberealizace, než v rodinném kruhu, stvořila díla, která jsou i v současnosti vysoce hodnocena. A to dokonce ani neměla to štěstí, aby se jí dostalo byť vlastního pokoje na práci.