Autor: Ildefonso Falcones
Název v originále: La mano de Fátima
Místo vydání: Praha
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2010
Překlad: Jana Novotná
Počet stran: 672
Ruka Fátimy, historický román zasazený do prostředí Španělska 16.-17. století, je dílem, které by si možná v dnešní době vyhrocených vztahů mezi východem a západem, vztahů mezi křesťanstvím a islámem, měl přečíst každý. Možná jste si všimli, že mi trvalo až příliš dlouho knihu přečíst. Hned na úvod bych ráda upozornila, že to nic nevypovídá o kvalitě či poutavosti díla, ale pouze o mé pracovně-studijní vytíženosti. Ruka Fátimy rozhodně za přečtení stojí a troufám si říct, že Vás minimálně zaujme.
Zamysleli jste se někdy nad nesmyslností náboženských válek? Napadlo Vás někdy, že možná jejich příčinou nejsou ani tak náboženské rozdíly, jako spíš neochota naslouchat těm druhým? Jste toho názoru, že v těchto válkách neexistuje správná a špatná strana? Nad tím vším a nad mnoha dalšími, s tématikou spojenými tématy, se autor v rámci knihy zamýšlí. Možná, že jsou v dnešní době takovéto úvahy důležitější a hodnotnější, než kdy jindy.
Ildefonso Falcones, světoznámý autor historických románů, si tentokrát pro své vyprávění vybral prostředí Španělska 16.-17. století, zmítaného neutuchajícími boji mezi křesťanským obyvatelstvem a porobenými a násilím pokřtěnými muslimy, takzvanými morisky, kteří ve španělských královstvích našli svůj domov. Na osobním a velmi detailně popsaném příběhu jednoho z těchto morisků, Hernanda Ruize, nevlastního syna chudého mezkaře, autor popisuje události, které vedly k válce mezi křesťany a morisky a které po dlouhých desetiletích vyústily v definitivní vyhoštění španělských maurů.
Jak už jsem uvedla dřív, Ruka Fátimy, je historický román. Autor v něm tedy vychází z reálných, mnohými zdroji zdokumentovaných událostí, do nichž nejenom mistrně zasazuje životní cesty Hernanda Ruize, ale které za využití bohaté fantazie jemu vlastní také propojuje v jednolitou skládanku do sebe přesně zapadajících částí.
Co bych chtěla na díle obzvlášť vyzdvihnout a ocenit je jeho nejednostranné pojetí. Autor vytváří jedinečný prostor, znázorňující dvě strany mince. Na jednu stranu nás seznamuje s osudem plným zvratů, který byl přichystán pro zapáleného muslima Hernanda, prostřednictvím kterého čtenáře dostává na muslimskou stranu barikády. Na druhou stranu popisuje a vysvětluje stanoviska a chování křesťanů, a to paradoxně opět prostřednictvím postavy Hernanda, který jakoby po celou knihu balancoval někde na hranici obou náboženství. Jedním z atributů dobré knihy je její schopnost vtáhnout čtenáře do děje a prožívat prožívat příběhy spolu s hlavními postavami. Ruka Fátimy toto dokázala. Neštěstí a pády, která Hernanda potkají, Vás dozajista zasáhnout. Jeho radosti a úspěchy zase bude prožívat s dostatečným zadostiučiněním. Ačkoli je příběh rozvinut na téměř sedmi stech stranách, nemůžu říct, že by zahrnoval zbytečně obsažné a nezáživné pasáže. Každá jednotlivá událost napříč celým dílem mají své opodstatnění a jejich vynechání by mohlo vést k pocitům neúplnost a zmatečnosti.
Hodnocení 5/5
Žádné komentáře:
Okomentovat